.

Jsou věci, bez kterých se pravá dáma jistě neobejde. Jednou z nich je parfém neboli vůně. Vůně má podtrhnout osobitost každé nositelky a rozhodně nesmí být nepříjemná.
zrzka v levanduli
o   Vůně se v podstatě nedá koupit v zastoupení.
o   Každé tělo je jiné, a tudíž na každém parfém jinak vynikne.

Dříve to měly asi ženy ve výběru jednodušší. Například královna Kleopatra voněla Caesarovi směsí balzámu, myrhy, skořice, lotosu, šafránu a majoránky. Vzhledem k tomu, že prý nebyla až tak krásná, jak se to o ní později šířilo, možná by stálo za úvahu vyzkoušet tento recept.

Vůně a parfémy se pomalu začaly dostávat do širokého podvědomí dam a ty je s vděčností přijímaly. Ve středověké Evropě bylo jasné, pro koho jsou určeny. Bohaté vrstvy se voněly, chudina se raději umyla.

Vonící vražedkyně

Ženou, která velmi ovlivnila francouzské voňavkářství, byla neblaze proslulá Italka Kateřina Medicejská, známá účastí při tzv. Bartolomějské noci. Byla to manželka francouzského krále. Když však zaváděla mírumilovné parfémy do svého nového působiště, jistě o těchto pozdějších krutostech vůbec neuvažovala.

.

o   Dokonce nechala postavit i první chemickou laboratoř na výrobu všelijakých rozmanitých vůní.
o   A kde jinde nežli v oblasti Provence, kde je tolik materiálu v podobě kvetoucích levandulí a růžových keřů.

Pokud by se Kateřina setkala s Napoleonem, asi by nevycházela z údivu. Císař si voňavku z citronu a rozmarýnu lil do bot, a přitom neustále hudral, že stále ještě páchnou. Raději nebudeme komentovat. Jeho manželka Josefína zřejmě chtěla také něco překrýt a lila na sebe tolik vůní, že ještě šedesát let po její smrti voněl budoár.
parfémy a lístky růží
Dnešní doba je jistě někdo jinde. Vzhledem k tomu, že je na světě více než třicet tisíc designérů parfému, připadá mi, že nejen každá žena, ale i každý muž, jež za den potkám, musí vonět jinak.

Ohodnoťte příspěvek
.